Witulka.com

Také patříte mezi osoby závislé na máku? A také milujete sladké knedlíky? Potom tady pro vás mám recept z Dolního Rakouska, které je vyhlášené nejen Wachau a meruňkami, nejen vinicemi a skvělým vínem, ale i Mohnviertel, tedy krajem máku. Máme tady i svou makovou vesnici, makové restaurace a produkty z máku či s mákem, které byste jinde hledali těžko.

Další z pokladů rakouské kuchyně je bezesporu vídeňská roštěná, u nás malebně zvaná Zwiebelrostbraten – tedy cibulová roštěná, roštěná s cibulkou. Pokud se vám při přípravě bude zdát, zda to s tou cibulí není přehnané, tak není. Je možné, že příště ještě cibuli, dvě přihodíte. Nalijte si dobrého červeného vína a pusťte se do vaření. Jsem si jistá, že výsledek vás nadchne.

Z hloubi duše jsem šťastný člověk. Mám báječnou rodinu, skvělé přátele a v neposlední řadě práci, kterou miluji. Ale neméně podstatný je i fakt, že si můžu bez omezení vychutnávat své koníčky. Vaření a pečení jsem propadla už dávno, ale v době relativně nedávné jsem se konečně odhodlala pustit i do „medvědění“, jak se v kruhu mých medvědomilných přátel říká.

Ať už oblíbená svačinka v práci nebo rychlé občerstvení na doma, to vše je lahůdka známá pod názvem ruské vejce. Recept se zrodil pravděpodobně v automatu Koruna v 50. letech, i když koluje i jiná verze. Jisté je jedno, ruské vejce má v našem jídelníčku pevné místo a co naplat, doma udělané chutná vždy lépe než kupované.

Co by byl Štědrý večer bez bramborového salátu! A nejen Štědrý večer, k české kuchyni prostě bramborový salát patří a každá rodina má svůj osvědčený recept. Stejně tak tomu bylo po celé roky i u nás, kdy salát připravovala maminka – mimochodem skvělý salát! Moje maminka je ovšem Vlastina a tak každý rok, na svůj svátek (23. prosince), stála v kuchyni a dělala kotel salátu. Před pár roky jsem se rozhodla ujmout se vesla, dopřát mamince klidný svátek a dala jsem si za cíl zkusit rodinný recept trumfnout. Bylo mi jasné, že na štědrovečerním stole musí  přistát mana nebeská, jinak mě čeká nelítostná kritika.

Po porovnávání nespočtu receptů jsem nakonec stmelila dohromady tento recept a považuji ho s převahou za ten nejlepší. Uznávám, pokud máte rádi rychlou přípravu, není to nic pro vás, ale pokud je pro vás nejdůležitejší výsledná chuť, voilà, pro vás tu prezentuji Crème de la Crème mezi bramborovými saláty.

K tradičním Vánocům patří staročeský houbový kuba. Tuto tradici jsem importovala i do Rakouska a dlužno dodat, první roky jsem to snadné neměla. Moje dcera houby nejí a manžel zase pro změnu důvěrou ke kroupovému pokrmu neoplýval. První rok jen ochutnal, druhý si dal miniporci, snad aby neurazil… a tak to šlo několik let, až přišel s „vylepšením“ a český tradiční pokrm „znásilnil“ strouhaným sýrem. Dlužno dodat, italské houbové risotto je tomu chuťově docela blízko a tak jsem nad tím zavřela obě oči a nekomentovala to.

Leč pozvolna se staročeský kuba usadil i u nás doma v Tullnu a tak už se stalo tradicí i zde, že o svátcích zavoní kuchyní tato pochoutka - letos se to dokonce obešlo i bez Eidamu – halelujá.

Pokud se mezi vámi najdou ti, kteří budou chtít vědět ideální velikost krupek, neptejte se mě. Údajně se mají kupovat ty „střední“, ale jelikož u nás máme jen jednu velikost (pokud je mi dobře známo), je mi tento problém ideální velikosti cizí.