Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chudenice aneb Tajemství andělského pokoje a černé kuchyně

5. 6. 2018

Chudenice aneb Tajemství andělského pokoje a černé kuchyně

dscn9266.jpg

dscn9182.jpg

Pozvánku do Chudenic jsem přijala s velkou radostí. V tu chvíli ale snad jen Bůh a náš milý hostitel věděli, že pojedeme do západních Čech. Tentokráte k nám navigace byla milosrdná a zcela bez váhání nás vedla cestou linoucí se kolem Blovic a Seče, kolem nádherných luk, kde na mezích kvetl vlčí mák a kousek dál si vánek pohrával s klasy na poli. Bory střídaly scenérie tak důvěrně známé, že jsem matně lovila v paměti verše Máchova Máje o zemi krásné, zemi milované, kolébce mé i vlasti jediné. Při zahlédnutí pokojně se pasoucího stáda krav už jsem jen vyhlížela husopasku ženoucí před sebou proutkem hejno hus.

dscn9269.jpg

Na horizontu se majestátně tyčila rozhledna Bolfánek a nás uvítaly Chudenice. A to se vší parádou, protože kdo už se může pochlubit tím, že ho očekává průvodce Bc. David Klíma. Já se s tím tedy pochlubit můžu a jsem na to velmi hrdá, protože jeho dechberoucí výklad ve mně probudil lásku k Chudenicím a bezmezný respekt k člověku, díky jemuž Czernínský zámek i kostel svatého Jana Křtitele vstali jako bájný Fénix z popela.


dscn9186.jpg

Vstupme tedy nejdříve do zámku, který je nejstarší památkou Chudenic a zárověň i kolébkou šlechtického rodu Czernínů z Chudenic. První zmínky o zámku, přesněji o tvrzi, sahají do 13. století, ale pravděpodobně tu tvrz stála už podstatně dříve.

dscn9195.jpg

První výraznou změnu prodělala stavba ke konci 16. století, kdy se czernínský majetek dělil mezi dva bratry, Humprechta a Jana. Chudenickou tvrz získal Humprecht a nechal ji přestavět na renesanční zámeček. Nebyla to ovšem poslední přestavba zámku.


dscn9212.jpg

Kromě netypického půdorysu stavby nabízí zámek i dvě pověsti, které zmiňuje již Humprecht Jan Czernin ve svém testamentu z roku 1650. První pověst se vztahuje k Andělskému pokoji, kde se jednoho lednového večera roku 1601 zjevil hraběti Humprechtovi Czerninovi anděl, který mu předpověděl smrt do tří dnů. Hrabě tedy vykonal pouť ke kapli svatého Wolfganga, nechal sloužit mši a přijal všechny svátosti, kterých třeba při odchodu na onen svět. Jak anděl předpověděl, hrabě třetí den bez příznaku jakékoliv choroby zemřel. Potomci pana hraběte nechali na klenbě namalovat anděla na památku této události.


dscn9210.jpg

S Andělským pokojem sousedí i Černá kuchyně, ke které se váže druhá pověst spojená i se vznikem rodového jména. Za vlády vévody Břetislava mělo jedné noci léta Páně 1040 vtrhnout na tvrz bavorské vojsko. Všechny obyvatele tvrze vyvraždilo, až na chůvu, která se s miminkem – a dědicem pána tvrze - v náručí stihla skrýt před nepřáteli v tajném výklenku krbového komína. Když vojsko odtáhlo a lidé se začali shromažďovat kolem tvrze, vyšla chůva s miminkem od sazí z úkrytu. Tu jeden z lidu zvolal: "Aj chuděnec a jak jest černý. Bůh nám tebe opatruj, abys opět byl naším pánem." Vévoda Břetislav, který se o celé události dozvěděl, nazval malé miminko umouněné od sazí Czerninem a statky jeho rodičů Chuděnicemi.


dscn9208.jpg

dscn9228.jpg

dscn9221.jpg

Černá kuchyně byla zmíněna i v testamentu hraběte Humprechta, který si vědom toho, že se zámek bude rozšiřovat, vyžádal, aby černá kuchyně, kolébka rodu Czernínů, byla zachována v původní podobě.


dscn9201.jpg

Czernínský zámek je úzce spjatý i s osobností Josefa Dobrovského, který zde svého času pobýval a v expozici zámku je možno vidět i kalich, který Czernínům Josef Dobrovský věnoval.


dscn9204.jpg

Nejcennějším exponátem expozice je ovšem relikviář sv. Kříže, který daroval arcibiskup ze Salzburgu paní hraběnce Czernínové pro chudenickou farnost. Nacházejí se v něm dvě třísky z Kristova kříže, čímž se Chudenice řadí mezi jednu z osmi lokalit, kde jsou relikvie přímo související s Kristem. Další pýchou je i relikviář svatého Wolfganga.


dscn9251.jpg

dscn9264.jpg

Ze zámku se postupně přesuneme do gotického kostela svatého Jana Křtitele. Nápis na stěně hlásá založení v roce 1200 a rozhodně najdete na internetu mnoho zajímavých informací k tomuto překrásnému svatostánku v srdci Chudenic. Mě nejvíce oslovila pozdně gotická třídílná archa, socha svatého Wolfganga s pozoruhodnou minulostí, překrásné fresky na stropě a osvětlený Boží hrob. Za zmínku stojí i fragment testamentu Heřmana Czernina z Chudenic z roku 1650 a figurální malby na celé ploše oblouku.


dscn9274.jpg

dscn9276.jpg

dscn9287.jpg

Velmi poutavá je také historka o trafice, která kdysi k nelibosti pana děkana stála před svatostánkem. Pan děkan to měl nahoře evidentně dobré, protože Pán Bůh smetl tento problém ze světa – a to tak, že doslovně.


dscn9283.jpg

dscn9291.jpg

dscn9295.jpg

dscn9321.jpg

Ale víte co, nechte si tu historku vyprávět v Chudenicích, a když už tam budete, zajděte i k panu Beránkovi do restaurace a minipivovaru Stará škola. Stojí hned naproti kostelu na náměstí Míru. Dříve se tam vskutku vyučovalo, dnes se tam čepuje pivo s duchem a hlady také nezemřete.

Když jsme Chudenice opouštěli, stále se na louce páslo stádo krav, ale místo Máchy jsem si recitovala Františka Halase … Kdyby mi jen oči pro pláč zbyly, já se tam vrátím, já se tam i poslepu vrátím.


dscn92531.jpg

dscn9297.jpg

dscn9319.jpg

dscn9308.jpg

dscn9324.jpg